Apríl!

Share Button

Je hezké aprílové ráno a já dostávám od kolegy zprávu, že odpoledne dorazí a zajdeme na ryby. Venku vládne absolutně nepředvídatelné počasí, střídá se déšť se sněhem, chvilku svítí sluníčko a pak zase začne foukat. Silný vítr nám moc neumožní chytat s malou nástrahou a tak se vydáváme na horské jezero s cílem ulovit pěknou štiku.

Při příjezdu k vodě potkáváme dva lovící kolegy, kteří nám sdělí nepříjemnou zprávu, že aktivita ryb je nulová, nu což, zkusíme a uvidíme, třebas se nějaká ta ryba povede. Nacházíme si místo s hloubkou a začínáme vodu prohazovat nástrahami, ale nemáme jediný kontakt s rybou. Po chvilce musím odeběhnout k autu a nechávám kolegu samotného u vody, když se vracím, vidím jeho široký úsměv a výraz na tváři, který prozrazuje, že má rybu. Na otázku : „Vyfotíš mě prosím ?“ Odpovídám: “ Jasně“ a tu ve vodě vidím candáta dobře přes 60cm, wow, to je kus, takovou rybu jsem zde ještě nikdy nechytl. Rybu jsme vyfotili, kolega se s ní pomazlil a vrátil do její říše.

Chvilku na to má na prutu dalšího candáta, znatelně většího, paráda, rybu pomáhám podebírat, udělám kolegovi pár fotek a chytáme dál. Už mi to nedalo a s nadílkou 2:0 pro kolegu vytahuji z krabičky gumu a nahazuji. Chvilku na to cítím do prutu ránu, zasekávám a cítím, že mám rybu,  ta se však vyhákla a unikla. Nahazuji dál a po chvilce mám znovu záběr, tentokrát háček sedí a kolega mi pomáhá podebrat pěkného candáta. Svou radost dávám hodně najevo, krásná ryba. Vyfotím se a rybu opatrně vracím vodě, snad se ještě někdy setkáme. Protože na rybaření je nejkrásnější, že ze souboje ryby s rybářem, to může vždy dopadnout dobře pro oba.

Kdyby nám někdo ráno řekl, že budeme chytat tak krásné ryby, asi by jsme se vysmáli, ale nejen počasí dnes bylo aprílové. A tak domu odjíždíme naplněni krásnými zážitky a těším se, až znovu vyrazíme k vodě.

Za Iron Claw a Doiyo team, Karel Dedecius.