Neiru Shad – Nástraha na jaro

Share Button

Současná doba na nás klade obrovské nároky. Všichni jsme maximálně vytížení v práci, v domácnosti a na ryby si uděláme čas jen občas. Pak přijde ta vytoužená chvíle, kdy v chladném jarním ránu stojíme u vody s otevřenou krabičkou a nevíme co napíchnout na háček, abychom byli úspěšní.

Proč pulec?

Nástraha Neiru Shad napodobuje pulce, který je v jarních měsících velmi běžnou potravou nejen dravých ryb.  Pulec je tvor, který se v klidných vodách vyskytuje v jarních měsících ve velkém množství a navíc se pohybuje poměrně pomalu. Žerou ho nejen okouni a štiky ale také kapři, cejni a jiné kaprovité ryby.

Zdokonalení nástrahy

Letošní novinkou je ocásek ve tvaru kopyta, který zajišťuje téměř dokonalý pohyb, navíc je nástraha namočena ve speciálním oleji, čímž se stává pro ryby věrohodnější i po čichové stránce. Nástrahu nejčastěji nastražuji na jigový háček do 5 g, ale je možné použít také na čeburašku nebo drop shot. Poměrně zajímavé je použití tzv. Texasu, kdy dáme před háček průběžné olůvko a pulec pak při propadu připomíná umírajícího tvora. Tato metoda umí ošálit i opravdu opatrné ryby.

Pokud nastražíme gumu na klasický jigový háček, měli bychom se snažit co nejvěrněji napodobit pohyb živého pulce. To znamená rovnoměrné přitahování, které po metru nebo dvou doplním o drobné škubnutí a změnu směru. Pokud lovíme cíleně kaprovité ryby, doporučuji s nástrahou občas na několik sekund úplně zastavit, v tu chvíli přichází záběr nejčastěji.

Zahájení

Letošní zahájení pstruhové sezony bylo již tradičně drobným zklamáním. U vody bylo lidí více než ryb a každá tůň byla již v 7 hodin ráno prochytaná. Ale kdybychom tohle jako rybáři řešili, asi bychom se k vodě nikdy nepodívali, proto vytahuji svůj vláčecí proutek, který mám letos poprvé u vody a jdu na ně.

V tůních jsou vidět ryby, ale jsou již rozplašené a ani za nic nechtějí přijímat potravu. Ze slim jimů postupně zmenšuji nástrahy, až se dostanu ke gumě Neiru Shad v zelené barvě. Nahazuji kolmo na proud a pomalu přitahuji.

Záběr nepřichází, ale je znát, že ryby mají o nástrahu zájem. Dvě se odlepily od hejna a sledovaly ji až ke břehu. Dalším hodem posílám nástrahu do stejného místa a za proudem na chviličku nástrahu zastavuji. Ohnutá špička prutu mi jasně dává najevo, co se stalo. Na nic nečekám a zasekávám.

Pstruh dnes asi není na háčku poprvé, ihned míří nad hladinu a několika přemety se snaží háčku zbavit. Vše vypadá dobře, ryba dál drží a souboj může pokračovat. Malá tůň mi nedává mnoho prostoru  a tak se snažím rybu udržet na středu. I přes studené ráno mi tělo zaplavuje hřejivý pocit, tohle je to, pro co žiju, to je to, proč jsem ráno vstával ještě za tmy. Ze zad strhávám podběrák a jedním rychlím mávnutím, rybu podebírám.

Usedám na kraj potoka a koukám, jak ztěžka oddychuje, i na nástrahu, která ji kouká z koutku úst. Tebe už z krabičky nevyndám, říkám si, ty sis vysloužila čestné místo.

Za Iron Claw CZ David „Roas“ Štrunc