Sváteční výlet

Share Button

Je čtvrteční odpoledne a my s kamarádem vymýšlíme plán na listopadový státní svátek, který vychází na úterý. Předpovídají krásné počasí, tak volíme boat na jednom zamilovaném jihočeském revíru. Konečně je úterý. Je brzo ráno, venku vítr a déšť. To bude zase rybařina…

Kolem sedmé se scházíme kousek od místa, kam máme namířeno, dáme rychlou snídani a pokračujeme na místo určení. Jsme všichni – já, Honza, Martin a Jožka. Začínáme malou obchůzkou revíru u přítoku.  Jako vždy na tomto místě o sobě dávají vědět Boleni. Vím o nich a jsme na ně připraveni.  Začínáme rychle taženými gumami. To se ale ukazuje jako špatná volba. Po půl hodině nemáme nikdo ani záběr.  Pak přichází alespoň ukousnutý ocásek u nástrahy. Je pořád vítr a déšť a mě napadá zkusit Supido od Doiya. Sklidím úsměvný pohled, ale co, já mu věřím. Už několikrát se mi osvědčil, navíc mě strašně baví pozorovat jeho úžasný chod na hladině. Druhý nához a přichází obrovská rána do prutu. Nejdřív si myslím, že jsem trefil nějakou překážku a uváznul jsem. Po chvilce vidím, jak mi cestuje vlasec do strany a začíná boj. Několikrát rybu přitáhnu ke břehu, aby zase mohla odplout a vzít si pár vybojovaných metrů vlasce. To se opakuje asi 5x, poté Bolenovi docházejí síly a nechává se podebrat. Mám obrovskou radost, vypadá to, že jsem si posunul i osobáček. Děláme pár fotek a rychle pouštím rybu zpět do vody. Tak a teď můžeme na ten boat.

IMG_4449

Přejíždíme o kus dál, kde nafukujeme boaty a lezeme do vody. Ke skalám to máme asi 300m. Než k nim vůbec doplujeme, nacházíme místo, kde chytáme okouny. Ale ne jen tak nějaký okouny, všichni mají mezi 35-40cm. Všechny z hloubky mezi 6-8m na gumy. I já mám kliku a taky jich pár chytám. Používám svůj oblíbený baitcast s návinem monofilu. Díky tomu spousty záběrů promeškám, protože z té hloubky nemám takovou zpětnou vazbu, jakou bych si představoval. I tak chytám pár krásných ryb. Klukům se splete i nějaký ten candát, já takové štěstí nemám.

IMG_4463

 

 

Blíží se 15. hodina, začínáme být po celém dni ve vodě pěkně zmrzlí a velíme k ústupu. Na břehu rozmrzáme a hodnotíme celý den. Sice mám nejmíň ryb, zato tu největší. Ani větrné a deštivé počasí nám den nezkazilo a odjíždíme se skvělým pocitem a krásnými zážitky. A z čeho jsem měl největší radost kromě úlovků? Že mě opět Supido nezklamalo a woblerům Doiyo tak zůstanu i na dále věrný.  Jejich precizní design a provedení uchvacuje nejen mě, ale i ryby, a dokud tomu tak bude, budou mít stálé místo v mé krabičce.

Petrův zdar

Za Iron Claw Fans Karel Hrubín